Ve dnech 12.-13.4.2008 se uskutečnil sraz příznivců a majitelů vozu Opel Corsa.
3. sraz Corsa Clubu v Jihlavě
Počasí v sobotu ráno nebylo nikterak přívětivé. Na zapůjčené cvičné ploše, kterou jsme domluvili s Policejní školou Jihlava, které patří naše poděkování, jsme se pokusili připravit pro účastníky malé zázemí. Ale počasí bylo tak nepřístupné, že i náš nový party stan jsme museli postavit jen z části, abychom jej díky silnému nárazovému větru nakonec nehonili po přilehlých polích.
Často jsme se Štefanem museli do vytopené corsičky prohřát zmrzlé ruce. K větru se totiž záhy přidal i jemný, ale vytrvalý déšť. Vyhlídky na sraz nebyly zrovna nejlepší. Nakonec se počasí s blížícím se polednem uklidnilo, déšť ustal a vítr osušil letištní (cvičnou) plochu.
Účastníci měli sraz v Jihlavě a odtamtud jeli v koloně na místo, kde jsme je již netrpělivě čekali. A nejen netrpělivě. Byla to i zvědavost na nové tváře, lidi a celý program, který jsme se společně snažili připravit.
Nemusím říkat, jaké to je, když vidíte přijíždět cca 20-25 vozů, různých barev, výšek, modelů, které jako had přijížděli na plochu a parkovali jeden vedle druhého.
Samozřejmě nastalo představování, seznamování, obhlížení vozů, u některých i poslech a byl na co koukat. Je vidět, že je stále dost šikovných lidí, kteří své nápady umí více či méně realizovat. Bylo rovněž příjemné (pro mne i překvapením), že přijeli přátelé z polského Corsa clubu. Pro ně to byl trochu delší výlet, ale myslím, že to bylo nejen obohacení, ale i krásné setkání.
Když už byla plocha skoro suchá, nedočkavci vyjeli otestovat rychlost a akceleraci svých vozů. V mezi čase Ondřej (Vaneon) přivezl slíbené kužely a my připravili trať pro sprinty.
Jelo se vyřazovacím způsobem, povětšinou bez ohledu na obsah motoru (obsahy byly v rozmezí od 1 do 1,5litru), délka trati 400m. Protože jsme neměli k dispozici časomíru, museli jsme se spolehnout pouze na cílového rozhodčího, který byl velmi pečlivý a výsledky evidoval. Po úporných bojích, které se na trati sváděli se vítěžem stala jediná soutěžící žena.
SCARYNKA se svou Corsou 1.5 porazila vše co se dalo.
Mezi soutěžemi probíhala i diagnostika vozů, kterou jsem přivezl. Bohužel vozy staršího data výroby se nepovedlo otestovat, protože nebyla k dispozici redukce na starší konektor. Nicméně bylo vidět, že i o takovéto služby, výpomoc je zájem.
Další soutěž, kterou jsme připravili byla tlačení Corsy na 20m. Jelikož jsme chtěli trošku soutěž zefektivnit, zvolili jsme variantu ve dvojicích. Myslím, že se u této soutěže bavili snad všichni. Soutěžící se navíc pěkně zahřáli. Corsa není příliš těžké auto, ale máte-li jej tlačit na čas, chce to opravdu zabrat. Pod 10sec se nedostal nikdo, ale i tak byly výsledky velmi těsné. Po první zkušenosti, kdy kolegové z polského Corsa klubu skončili v poli, jsme museli ještě přidat řidiče, tedy v našem případě drobnou, nicméně sympatickou Denisu (Scarynka).
Ta se také spolu s Aničkou zúčastnila této soutěže. Tento výkon bylo nutné ohodnotit taktéž diplomem. V jejich případě nebyl důležitý až tak čas, ale odvaha a soutěživost.
Vítězi se stala dvojice Ondřej (Vaneon) a Martin (M@n!k), asi to dlouho do noci trénovali. Druzí byli pánové z polského Corsa klubu (omlouvám se, nezapamatoval jsem si ani jména, natož nicky) a třetí byla dvojice Berry s Majklem. Všichni obdrželi diplom a samolepky, které věnoval OpelClubRenbau.
Po skončení obou soutěží jsme ještě pro zájemce postavili slalomovou trať pro jízdu zručnosti. Úkolem bylo projet poměrně široký slalom a na samém konci nacouvat do pomyslné garáže. Příště se to snad pojede i na čas, abychom viděli jak umíme kroutit volantem, aniž bychom shodili kuželky. Kdo ví, kdy se nám to v běžném provozu může hodit. Je s podivem, že jsem si našel čas i na přípravu chutného masitého pokrmu. Bez jídla to prostě nemůže fungovat.
Ceny za soutěže jsme předávali odpoledne v teple restaurace, kde sice byly nějaké nesrovnalosti s obsluhou, nám připravili velmi dobrý řízek s bramborovým salátem.
Potom se celá společnost přesunula do Jihlavy na bowling. Vzhledem k časovému skluzu jsme tam pobyli jen něco málo přes hodinu. Ale zahráli si všichni co o to stáli. Někteří, jelikož už nemuseli řídit si zavdali i alkoholických nápojů a naladili se tak na večer. Ten se nejprve začal v místní restauraci v Lukách nad Jihlavou, kde bylo díky Ondřejovi (Vaneon) zajištěno ubytování.
Malým handicapem bylo to, že jsme nebydleli všichni po hromadě, ale ve dvou lokalitách. Bohužel z restaurace jsme odešli poměrně brzo, protože objednaná rezervace pro naši společnost nebyla ohlídána a navíc místní psisko údajně snědlo dort, který kluci zajistili a statečně dovezli až ze severu.
Proto jsme se odebrali do ubytovny, kde společenská zábava trvala do pozdních ranních hodin.
V neděli byly na programu od 11ti hodin motokáry. Příjemné to rozptýlení, pobavení i soutěžení. V Jihlavě je trať, která je z části krytá a z části pod širým nebem. Jezdilo se po 6 závodnících. Bylo potěšující, že odvahu našly i ženy (Romana, Marcela a Helena), které se srdnatě pustili do bojů na trati.
Samozřejmě jsme se snažili o to kdo bude nejrychlejší, ono to ani jinak nejde. Ondřej a Martin co by místní trať znali velmi dobře, ale nikomu se nechtělo zůstat opodál. Z časů, které jsem měl možnost vidět jsem zjistil, že v každé rozjížďce jsem Martina (Ma@n!k) předstihl o nějaké ty zlomky vteřiny. První jízda byla více méně seznamovací, trať byla členitá, nerovná, ale velmi rychlá. Překvapením byl most, který se přejížděl a vzápětí se muselo hodně brzdit, neboť se trať otáčela o 180°. V druhé rozjížďce sem musel měnit motokáru, protože ta původní si dělala co chtěla a nedala se udržet na trati. S vyměněnou se mi však povedlo zajet nejrychlejší kolo nedělního odpoledne a co víc nejen mě,ale i Štefanovi, který, jak sám přiznal, jel na motokárách poprvé. Trošku jsme tím zkazili Martinovi radost, ale slíbil, že příště nic nedaruje.
Závěrem bych rád poděkoval všem, kteří se zasloužili o hladký průběh celého srazu,účastníkům za to, že dodržovali pravidla, organizátorům za trpělivost, přípravu všeho co se vůbec dalo připravit od ubytování počínaje, úklidem konče.
Za OpelClubRenbau tuto akci hodnotím jako přínosnou. Pomohli jsme jinému klubu, rozšířili kontakty, vzájemnou povědomost mezi kluby a věřím že do budoucna se najdou další ne méně dobré akce na kterých se sejdeme.
Za OpelClubRenbau Michal (McJOHN)
PHOTO´S BY McJOHN
FOTKY A ZÁŽITKY OSTATNÍCH ČLENŮ
KRÁTKÉ VIDEO ZE SRAZU